Turistické cíle

Vrch Kalvárie byl poutním místem zřejmě již v r. 1626. Na zalesněném návrší nad obcí je Kaple povýšení Sv. Kříže postavena v r. 1821 ve slohu vlašské renesance, její předsíň stojí na 12 dórských sloupech. Svatyni a předsíň nechala zbudovat hraběnka Reyová jako dík za své uzdravení. Okolo svatyně jsou postaveny 4 menší výklenkové kaple Křížové cesty z r. 1728, které po přístupové cestě ve svahu doplňuje ještě Kaple Matky Boží. V lese za kaplí je ukrytá novodobá poustevna.
Zřícenina gotického hradu, který byl založen ve 14. století rodem Rožmberků, se nachází nedaleko Bavorova na zalesněném vrchu Malošín. Hrad je v majetku města Bavorov, je přístupný veřejnosti a současně se pokračuje v záchraně památky.
Volyňské muzeum sídlí ve tvrzi z 13. století. Jedná se o mohutnou dvoupatrovou palácovou budovu, na severní straně zachována obranná zeď s příkopem a šestibokou nárožní baštou z doby kolem roku 1500.
Muzeum řeky Otavy a voroplavby je umístěné v zámku ve Střelských Hošticích. Plavení dřeva na Otavě věrně připomíná devítimetrová maketa celého pramene svázaného z pěti vorových tabulí. Expozice je věnována řece Otavě a základním údajům, přírodním poměrům, fauně a flóře, rýžování zlata, perlorodce říční a nezapomíná ani na turistický projekt Otavské plavby.
Připomínkou bitvy u Sudoměře je 16 metrů vysoký monument Jana Žižky, který postavil sochaře Emanuel Julian Kodet za pomoci stavitele Františka Kulíře v roce 1925.
Renesanční budova z doby kolem roku 1550, později barokně upravovaná. V interiérech zbytky renesanční freskové výzdoby, na průčelí sgrafita z roku 1927 od architekta Františka Průši (1892-1956).
Nádherná majestátní stavba se nachází na soutoku řek Otavy a Volyňky. Hrad byl založen mezi léty 1220 – 1235 šlechtickým rodem Bavorů.
Unikátní stavbou i skvostem lidové tvořivosti je dřevěný Machův včelín. V malebné vísce Krušlov na Strakonicku započal stavbu včelína včelař a řezbář Josef Mach v roce 1948.
Jedinečně dochovaný vodní mlýn na horní vodu je starý více než 400 let. Unikátní mlýn s opraveným dobovým zařízením je vhodným místem pro ukázku tradiční řemeslné výroby
Zámek je původně renesanční stavbou z 2. pol. 16. století s barokními úpravami. Nástavba druhého patra byla realizována až v letech 1927 – 1928.
Základní myšlenkou galerie je obnovení společenské funkce historického objektu a propojení se společenským a kulturním životem vesnice s cílem vytvořit prostor pro setkávání lidí.
Kaple sv. Jana a Pavla je původně románský kostel postavený kolem roku 1230 v místě předpokládaného pohanského obětiště. Charakteristický je jednolodním prostorem s odsazenou věží, apsidou a především pseudogotickým patrem. Ve věži zvonice je umístěn zvon z dílny pražského zvonaře Brickího z Cimperka. Kostel Zvěstování Panny Marie pocházející ze 13. století, původně románský, přestavěn kolem r. 1420 raně goticky.
Kostel Zvěstování Panně Marii má románský původ, stál zde již v polovině 13. století. Po poškození kolem r. 1420 byl přestavěn raně goticky. Ve 20. stol. byly v hlavní lodi objeveny vzácné nástěnné malby a původní gotická okna. Oltář je raně barokní, na stěně pod kruchtou je umístěn krucifix z dílny bratří Dietrichů.
Malebná starobylá vesnička usazená do krásné jihočeské přírody. Nejzajímavější památkou je Dobršská tvrz. Původně gotická stavba pravděpodobně z 13. století, po zničení r. 1561 znovu postavena a rozšířena na konci 17.století.
Mariánský sloup a některé historické domy.
Nad městem na vrchu Královice nelze přehlédnout novogotickou kapli z roku 1858. Byla postavená podle plánů volyňského rodáka a architekta Josefa Niklase (1817-1877). Dále v lese jsou kapličky sv. Šebestiána a sv. Vojtěcha.
Raně barokní zámek ve Štěkni na Strakonicku stojí na místě někdejší tvrze, pocházející již ze 14. století. Na zámek tvrz přestavěli Losiové z Losimthalu v letech 1664 – 1665. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Jedná se o čtyřkřídlou budovu uzavírající nádvoří. Kolem zámku se rozkládá rozlehlý anglický park, v němž rostou 300 let staré, vzácné duby plazivé.
V roce 1583 si strakoničtí měšťané nechali postavit na bývalém ostrově na základech staršího gotického kostela z počátku 13. století rozsáhlý kostel, v němž se mohlo přijímat podobojí. Stavbou kostela byl pověřen vlámský stavitel V. Vogarelli. Nově vzniklá hodnotná sálová renesanční stavba s gotickými prvky je sklenuta síťovou hvězdovou klenbou.
Přímo v hradním areálu můžete navštívit původně románský kostel sv. Prokopa s barokní přestavbou a rokokovými prvky. Jeho barokní interiér je převážně z let 1720– 1730. Kostel byl původně zasvěcen sv. Vojtěchovi. Při stavebních úpravách byly odhaleny nástěnné malby z roku 1340. Každou neděli zde pravidelně probíhají bohoslužby římskokatolické církve.
Původně gotický, později změněný v období baroka, hřbitovní kostel sv. Václava s farou založil ve starobylé osadě Lom na přelomu 13. a 14. století Bavor III. V téže době vznikl u kostela hřbitov, který se postupně stává jediným strakonickým hřbitovem. Původně nevelký prostor musel být postupně rozšiřován až do dnešní rozlohy např. po epidemii hladomoru v 18. století.
Kostel je připomínán již v roce 1384, má půdorys ve tvaru kříž a je původně gotický. Zbarokizován v roce 1684. Ve východním štítě se nachází freska sv. Vavřince. V kostele jsou hrobky pánů z Kraselova. Truhla, ve které Karel IV. uchovával ostatky svatých, a kterou věnoval vyšehradskému proboštu Bedřichu Chanovskému z Dlouhé Vsi, byla v červenci 1696 přenesena z Rábí do Kraselova a stala se dlouhodobě součástí oltáře v pravé boční lodi.
Na místě dnešního Kraselovského dvora stávala původně od 2. poloviny 14. století tvrz, na jejíž základech byl po roce 1837 postaven zámeček a při něm pivovar.
Jedním ze sezónních turistických cílů je ve Strakonicích možné navštívit Muzeum historie ČZ a.s., společnosti, jejíž výrobky jsou známy po celém světě. Firma vznikla v roce 1919 pod názvem Jihočeská zbrojovka a zpočátku produkovala především střelné zbraně. Po roce 1929 se zde začala věnovat výrobě jízdních kol. Od nich už to nebylo daleko k motokolům a motocyklům.
Muzeum sídlí v prostorách strakonického hradu, který založil rod Bavorů ze Strakonic ve 13. stol. Areál hradu svou dochovalostí patří k nejstarším a nejrozsáhlejším v Čechách a v roce 1995 jej Ministerstvo kultury prohlásilo za národní kulturní památku.
Mohutná dvoupatrová palácová budova, v jádru z konce 13. století, ale s řadou pozdějších přestaveb. Na severní straně zachována obranná zeď s příkopem a šestibokou nárožní baštou z doby kolem roku 1500. V objektu sídlí městské muzeum nabízející mnohé zajímavé expozice a krátkodobé výstavy. Muzeum je otevřené celoročně.
Raně barokní zámek byl postaven rodem Hýzrle z Chodů koncem 17. století a po požáru v roce 1690 byl znovu obnoven. Je to dvoukřídlý patrový objekt se šestibokou věží. Kolem zámku se rozkládá park, který vymezují dekorativní střílny a bašta.
Chov ryb je s vývojem města spojen už více než půl tisíciletí. V roce 1920 byla ve Vodňanech založena Rybářská škola, od roku 1996 funguje Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie.
Galerie je umístěna ve smuteční síni z 80. let 20. století, která nebyla nikdy dostavená ani uvedená do provozu. V roce 2010 proměněná v galerii zaměřující se na moderní výtvarné umění v kontextu hřbitova. Bližší informace v Muzeu Volyně.
Patrně nejmladší hrad v České republice. Stavbu provedl Jan Švec roku 2007.
Upravena v roce 1928 podle návrhu Josefa Kvasničky, od něhož pochází alegorická socha Svobody. Na středovém sloupu pod ní lze spatřit kromě městského znaku i symboly ve městě provozovaných činností – rybářství, zemědělství a průmyslu.
Vrcholně gotický farní kostel ze 2. poloviny 14. století. Roku 1604 přistavěna velká věž. Po požáru v polovině 17. stol. nově zaklenut. V letech 1905–08 regotizován podle plánů J. Mockera.
Děkanský kostel je nejvýznamnější stavební památkou ve Vodňanech. V písemnostech je zmiňován již od r. 1317. Kostel poškodil velký požár města roku 1722, po něm byl obnoven barokně.
Na návrší Malsička stojí pozdně renesanční kostel z let 1580-1618. Byl postavený z fundace řeznického mistra Matěje Dršky. Uvnitř jsou dochované zbytky raně barokních fresek. Nedostavěná smuteční síň je dnes využívána jako Galerie Na shledanou.
Kostel se nachází v sousedství tvrze. Kostel je gotický ze začátku 14. století, později upravovaný, dvoulodní s renesanční vstupní předsíní. Věž byla přistavěna až v roce 1817. Na jižním boku se nachází renesanční epitaf Pavla Dleska a náhrobek Duchka Čtyřkolského z Volovice.
Malé světy představují originální stálou expozici poskládanou z domečků pro panenky, modelů a dalších drobností. Vše sesbírané za více než čtyřicet let paní Gil Bomber z Anglie.
Město Bavorov založili Bavorové ze Strakonic a současně s ním postavili nad údolím Blanice nevelký hrad. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Přímo na náměstí ve Vodňanech, v budově městského úřadu, se nachází městská galerie. Návštěvníkům představuje pamětní síně spisovatelů Františka Heritese a Julia Zeyera, sál malíře Mikoláše Alše, obrazárnu nebo unikátní sbírkový předmět tzv. křepické zlato.
Historické jádro města Vodňany obepíná téměř souvislý pás opevnění s výjimkou bran, zbořených před polovinou 19. století. Součástí jsou bašty, které mají i v současnosti praktické využití.
Stálá expozice se věnuje především rybářské tradici ve Vodňanech. Mapuje rybníkářství, rybářské studium, výzkumnictví či mlynářství. Během roku se tu pořádá několik tematických výstav.
V objektu Mosteckého mlýna je možné navštívit Muzeum mlynářského řemesla. V provozu je tu i malá vodní elektrárna.
Muzeum obilnářství představuje řadu historických exponátů, které sloužily v minulosti k pěstování obilí. Dozvíte se zde, jak se zpracovávalo obilí, jak lidem usnadňovaly práci větrné a vodní mlýny.
V nově zrekonstruovaném areálu bývalého špejcharu v Ražicích můžete navštívit stálou expozici.
K významným kulturním památkám renesanční architektury patří areál Panského domu, resp. zámku. Jedná se o barokní stavbu.
Dominantou Skočic je poutní kostel Navštívení Panny Marie. Jeho historie sahá do druhé poloviny 17. století a vztahuje se k nedalekému skočickému zámečku.
Na návrší u Radomyšle stávala patrně od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený snad ambitem a pěti kaplemi, nejpozději roku 1610 doplněný poustevnou a hřbitovem.
Necelý kilometr za kostelem sv. Jana Křtitele se v lese ukrývá židovský hřbitov, kde ve stínu stromů odpočívají prarodiče Franze Kafky.
Synagoga stojí v místech bývalého židovského ghetta. Jedná se o empírovou stavbu z let 1838-40. Interiéry synagogy nejsou přístupné. Kontakt:
Malebnému zákoutí u středověkého mlýnského náhonu s kamenným klenutým mostem s krucifixem a sochou sv. Jana Nepomuckého se říká „Vodňanské Benátky“. V řece se točí několik vodních mlýnků a nábřeží je romantickým místem na samém okraji historického centra.
Raně barokní zámek byl postaven rodem Hýzrle z Chodů koncem 17. století a po požáru v roce 1690 byl znovu obnoven. Je to dvoukřídlý patrový objekt se šestibokou věží. Kolem zámku se rozkládá park, který vymezují dekorativní střílny a bašta.
Ve Vodňanech pobýval český prozaik, dramatik a básník Julius Zeyer. Baroknímu domu, v němž žil a tvořil, se říká „U čápů“. Chodíval odtud na nedaleké poutní místo Lomec. Cesta, kterou procházel dnes nese název "Zeyerova stezka".
Hřbitov založený roku 1840 sloužil k pohřbům do roku 1942. Je volně přístupný veřejnosti.
Západně od Strakonic se u silnice na Pracejovice nachází starobylý židovský hřbitov. Po zboření nové židovské synagogy v r. 1956 je židovský hřbitov jednou z mála památek na tuto významnou komunitu, která se nesmazatelně zapsala do historie města, především jeho textilního průmyslu.
Nachází se v části zvané Hradčany. Nejstarší náhrobky tu jsou již ze 17. století.
Čestice se zmiňují již r. 1243. Prvními majiteli byli Přechové z Čestic. V zámeckém parku jsou zbytky středověké tvrze, která sloužila jako sídlo pánů až do 17. století, než byl vystavěn nový pohodlnější zámek. Dnes zde najdete především zachovalé sklepení západního a severního křídla a část obvodových zdí.